Etická komise podporuje odstoupení od jaderné energie
Do roku 2021 je možné v Německu odstoupit od jaderné energie.
Tak zní závěr 49stránkové práce etické komise, kterou ustavila německá kancléřka Angela Merkelová po jaderné havárii ve Fukušimě. Sedm dočasně uzavřených jaderných reaktorů by mělo zůstat na trvalo mimo provoz. Sedmnáctičlenná komise dále doporučuje zřízení postu zmocněnce pro energetický přechod („Energiewende“). Vláda si stanovila termín pro uzavření všech německých jaderných elektráren rok 2022, elektrárny však budou uzavírány postupně. Opozice (SPD, Zelení) rozhodnutí vlády podporují.
Pozn. patřící do příštího týdeníku: Toto pondělí německá vláda schválila zákon o odstoupení od jaderné energie do roku 2022, „Energiewende“ je tedy potvrzena.
Německé energetické koncerny chtějí náhradu škody
Německé energetické koncerny protestují proti energetickému přechodu schválenému vládou, chtějí se soudit o náhradu škody.
Jako první ohlásil žalobu koncern Eon, nelíbí se mu daň uvalená na jaderné palivo. Tato daň by měla do roku 2016 přispět každý rok do státního rozpočtu 2,3 miliardami euro. Eon se chce při žalobě opřít jednak o dohodu s vládou z roku 2001, ve které slíbila, že atomová energie nebude zatížena dodatnými daněmi, jednak o evropské právo, které nedovoluje uvalit zvláštní daň pouze na jeden zdroj energie.
Trichet chce evropské ministerstvo financí
Šéf Evropské centrální banky Jean Claude Trichet chce zřídit „evropské ministerstvo financí“, které by mohlo vetovat národní rozpočty.
Podle Tricheta by měly být zadluženým, nekonkurenceschopným evropským zemím poskytnuty půjčky výměnou za reformy. Pokud toto nepomůže, mohlo by nové evropské ministerstvo financí vetovat národní rozpočet. Řekl to minulý čtvrtek v Cáchách při přebírání Karlovy ceny udělované městem Cáchy lidem prosazujícím evropské ideály.
Evropské ministerstvo financí by podle Tricheta mělo tři úkoly: za prvé dohlížet na rozpočtovou politiku zemí Evropské unie a doporučovat jim změny; za druhé by mělo právo zasáhnout v zemích, které jsou zadlužené a nedaří se jim z dluhů dostat; a za třetí by zastupovalo Evropskou unii na globální úrovni. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble řekl, že o Trichetově myšlence je možno v dlouhodobém horizontu uvažovat, v současné době je však „nepředstavitelná“.
Merkelová se zúčastnila Německých evangelických dní
Na 33. ročníku Německých evangelických dní promluvil i předseda evropského parlamentu Jerzy Buzek či kancléřka Angela Merkelová.
Dotkla se současných problémů jako je reforma Rady bezpečnosti OSN, odstoupení od jaderné energie či příliv imigrantů ze severní Afriky. „Pokud chceme být bez jádra, tak si ale musíme uvědomit, že není možné říkat na vše NE. NE jaderné energii, NE nákupu energie, NE stavbě vysokonapěťovému vedení ze severu na jih. Stejně jako přechozí generace pro nás vystavěly železniční síť, naším úkolem je předat budoucím generacím fungující energetickou infrastrukturu.“
Merkelová také zpochybnila, že Německo není solidární s Itálií a nechce přijmout imigranty: „V loňském roce přijalo Německo 50 000 imigrantů, Itálie pouze 6000.“ Zároveň dodala, že je třeba dbát i o integraci cizinců a o zlepšení podmínek v zemích, ze kterých lidé prchají. „Samozřejmě máme povinnost přijmout lidi ze zemí postižených válkou, katastrofami. Ovšem přijímat například mladé Tunisany vidím jako kontraproduktivní, protože tito lidé by oné mladé demokracii chyběli. Když se na jednu stranu snažíme stabilizovat a podporovat mírový proces v zemích jako je Kosovo či Tunis, nemůžeme zároveň udělovat azyl lidem z těchto zemí a podporovat tak exil dalších.“ Merkelová řekla, že největším úkolem je zajistit, aby se finanční prostředky, které arabským zemím poskytneme, opravdu dostaly k obyvatelům a neskončily v síti starých struktur.
Německá kancléřka podporuje i reformu Rady bezpečnosti OSN, která podle ní reflektuje svět po druhé světové válce, ne však dnešní rovnováhu sil. Namítla ale, že reformy světových institucí se musí provést komplexně a není možné říct: „Evropa rezignuje na vedení Mezinárodního měnového fondu a bude se o ně dělit s ostatními kontinenty, Spojeným státům však vedení Světové banky zůstane.“
Evangelických dní se zúčastnilo více než 120 000 lidí, mezi nimi bylo i 300 účastníků z České republiky. Letošní novinkou bylo Centrum střední a východní Evropy, v rámci kterého promluvil i kazatel Českobratrské církve evangelické Joel Ruml. „Myslím, že poměrně malý zájem ze strany Čechů je způsoben především jejich nechutí k masovým akcím. My jsme si to asi vybrali během prvních májů a teď jsme chvilku takoví sami pro sebe.“ Zároveň však konstatoval, že se v Čechách mění vztah k duchovním otázkám: „Za posledních dvacet let jsme hodně povýšili svůj životní standard. Teď zjišťujeme, co všechno se v Makru nedá koupit, a ono to tam na skladě nikdy nebude. Kdo přemýšlí, tak se táže: Kde tedy je k mání cesta k naději, k vnitřnímu pokoji, k harmonii, k spokojenosti a štěstí?“ Konstatoval však i změnu v přístupu českých duchovních: „Církve si začínají uvědomovat, že také my musíme jít navenek, nebát se a nestydět se, že snad neseme něco staromódního.“
Velký úspěch měly na Evangelických dnech četné koncerty, především pak známá německá skupina Wise Guys, ale i česká skupina Gipsy.cz. „Lidé tu byli úplně úžasní, nabili mě alespoň na dva roky. Přišlo mi, že se tu mnohem víc odvázali a tancovali, než tomu většinou bývá v Česku. Ale to je možná dané tím, že Drážďany jsou hodně studentské město.“ řekl po koncertě frontman skupiny Radoslav „Gipsy“ Banga. 
Evangelické dny byly zakončeny nedělní ekumenickou bohoslužbou na břehu Labe, kterou celebrovala farářka Ulrike Trautwein.
Zdroj: Süddeutsche Zeitung