G8 přislíbila finanční pomoc arabským státům
Zástupci zemí sdružených do skupiny G8 (USA, Francie, Německo, Itálie, Velká Británie, Japonsko, Rusko, Kanada) se na summitu ve francouzském měste Deauville shodli na finanční pomoci arabským státům.
„Máme historickou povinnost pomoct mladým demokraciím. Změny v arabském světě jsou takové dimenze, že budoucí generace je budou označovat za dobový přelom,“ řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Finanční pomoc bude vázána na zavedení principů demokratického pluralismu a tržního hospodářství. Německo přislíbilo poskytnout arabským státům v tomto roce 30 milionů eur, v následujících letech pak dalších 100 milionů. Barack Obama chce poskytnout pomoc v hodnotě miliardy dolarů, která bývá médii označována jako „Marshallův plán pro arabský svět“ (odkazujíc tím na americkou pomoc pro válkou zničenou Evropu).
V Deauville se projednávala i otázka atomové energie. G8 se shodla zpřísnění bezpečnostních kontrol a vítá rozhodnutí Evropské unie podrobit všechny atomové elektrárny bezpečnostním zkouškám.
Francouzský prezident Nikolas Sarkozy a ruský prezident Dmitrij Medveděv během summitu prohlásili, že by měli do 15 dní podepsat smlouvu o prodeji čtyř francouzských letadlových lodí Mistral. Bude se jednat o první prodej bojového vybavení Rusku ze strany zemí bývalého západního bloku.
Nebezpečné okurky
Stovky lidí se nakazily nebezpečnou bakterií Ehec, 15 lidí na nákazu zemřelo.
Bakterie pocházely z okurek dovezených ze Španělska. Způsobovaly tzv. hemolyticko-uremický syndrom, tedy rozpad červených krvinek, které následně poškozují ledviny, v nejhorším případě způsobují fatální ledvinové selhání.
Boj proti benzínovému oligopolu
Německý úřad pro hospodářskou soutěž rozhodl, že vliv pěti největších provozovatelů benzínových stanic v Německu (Aral, Shell, Esso, Total a Jet) by měl být omezen.
Podle jeho výroku se sice nejdná o kartel, ale o nezakázaný oligopol, přesto by těmto společnostem nemělo být povoleno skupování dalších benzínových stanic. Firmy proti nařčení z nekalé soutěže protestují. „Funguje mezi námi normální soutěž, na cenách se nedomlouváme a proti zákonu se ničím neproviňujeme,“ řekl zástupce Svazu ropného průmyslu Klaus Picard.
Stop zadlužení spolkových zemí
Čtyři nejzadluženější spolkové země – Brémy, Berlín, Hamburg a Sársko budou muset do poloviny října představit plány, jak se dluhů zbavit.
To rozhodla stabilizační rada ustavená státem ve spolupráci se spolkovými zeměmi. Největší němečtí rozhazovači by se tak měli přiblížit podmínce zakotvené v ústavě, která bude platit od roku 2020: žádná ze spolkových zemí by se od tohoto roku za normálních okolností neměla zadlužovat.
„Energiewende“ bude stát 40 miliard euro
V německém rozpočtu by mohlo do roku 2015 chybět 100 miliard eur, zveřejnila zprávu rozpočtová komise vládní strany CDU/CSU.
Mezi položkami, které rozpočtu přitíží jsou mimo jiné: evropský záchranný fond, reforma armády či plánovaný odstup od jaderné energie. Ten by měl rozpočet ochudit o 40 miliard eur.
Vznikne vedle nás Hollywald?
Němečtí filmoví producenti chtějí konkurovat americkému Hollywoodu.
Na filmovém festivalu v Cannes přislíbily německé firmy X-Filme a Münchner Constantin 100 mil. dolarů na nové filmy, čímž se poprvé posunou do stomilionových částek. Jde o filmové zpracování románu Cloud Atlas od Davida Mitchella v hlavní roli s Tomem Hanksem a Halle Berry a historický 3D-film Pompeje.
Merkelová proti všem
Týdeník Die Zeit přinesl komentář o zahraniční politice vlády Angely Merkelové, která je plná zvratů a čím dál více se vzdaluje jak od očekávání vlastních občanů, tak od očekávání evropských lídrů: ano evropskému záchrannému fondu, ne válce v Libyii, ne atomové energii, ne palestinskému státu.
Merkelová tak stojí proti všem: němečtí občané jsou stále skeptičtější k finanční pomoci „neproduktivním Řekům“, Řekové zase věří, že Německo jim pomáhá jenom proto, aby jim prodalo své ponorky. Irové si myslí, že Německu jde jen o záchranu svých bank, a Španělé se zdráhají přijmout přijmout šetřící rady od EU, protože stejně „za vším stojí Německo“.
Francie se také cítí být podvedena německým jednostranným vyhlášním „stop atomové energii“: vždyť Francie pokrývá jádrem 80 procent své spotřeby a německá vláda ještě do podzimu také zastávala proatomový kurz. Stejně tak se „frankoněmecký motor“ Evropské unie neshodl v postupu proti libyjskému diktátorovi a na obzoru je neshoda ohledně vztahu k novému palestinskému státu, který má být vyhlášen v září. Francie ho chce uznat, Německo ne. Německo podle autorů článku hledá svou novou pozici suverénní země, jež už nepotřebuje jen pomoc ostatních států a historické reminiscence, ale která má svým partnerům i co nabídnout, a která v této své nové pozici hledá sebevědomí.
Zdroje: Süddeutsche Zeitung, Die Zeit, Financial Times Deutschland