„Výběr prioritních zemí se činí na základě vzájemných vztahů, většinou tyto vazby existovaly již před rokem 1989,“ říká Karin Bartošová z Ministerstva zahraničních věcí (MZV).
Mezi tyto prioritní země patří: Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavie a Mongolsko. Dalšími zeměmi, ve které má Česká republika projekty jsou Gruzie, Kambodža, Kosovo, palestinská autonomní oblast a Srbsko.
„Naším cílem bylo zredukovat počet prioritních zemí, na které se budeme soustředit,“ informuje dále Bartošová. Zda se země vybíraly i na základě možné strategické ekonomické spolupráce v budoucnosti vyvrací: „To je spíš v cizině, u nás to takhle moc nefunguje. Možná v budoucnosti.“
V roce 2009 dosáhla rozvojová pomoc ČR téměr 215 milionů dolarů, tedy 0,12% HDP. Částka za rok 2010 se bude pohybovat v podobných dimenzích, již teď je tedy jasné, že nesplní cíl, který byl stanoven pro nové členské státy EU. Tím bylo dát v roce 2010 0,17% HDP na rozvojvou pomoc, v roce 2015 pak 0,33%.
„Rozvojová pomoc je jednou z našich priorit a k cíli se snažíme přiblížit, ale se současnou krizí je to samozřejmě těžší,“ omlouvá nesplněný závazek Bartošová. Tento závazek však není pro členské státy nijak legislativně zakotven, takže jediným „trestem“ za jeho porušení je mezinárodní ostuda. Vzhledem k tomu, že Česká republika ale není zdaleka jedinou evropskou zemí, která svůj slib poruší, není třeba se asi obávat nějakých dalekosáhlých důsledků. Naopak „poctivé“ země jsou mezi sedmadvacítkou zdaleka v menšině: Švédsko, Norsko, které na rozvojovou pomoc dávají víc než jedno procento HDP, Lucembursko a Dánsko. Ostatní země dávají na rozvojovou pomoc méně než půl procenta.
Pro původní evropskou patnáctku byly limity stanoveny ještě přísnější: 0.56% HDP v roce 2010 a 0.7% v roce 2015, který by měl být rokem vyhodnocení úspěchů (či neúspěchů) v dosažení Rozvojových cílů tisíciletí (tzv. Millennium Development Goals), osmi úkolů, které si v roce 2010 stanovilo 192 členů OSN, a mezi které patří např. odstranění extrémní chudoby, snížení dětské úmrtnosti a zlepšení zdraví matek, boj s epidemiemi jako je AIDS či dosažení základního vzdělání pro všechny.