Na druhou stranu je podle mě třeba se upřímně zamyslet, zda i když ani jeden z těchto kandidátů nesplňuje mé ideální představy o prezidentovi, zda se přece jen jeden z nich té představě neblíží o něco víc než druhý. Rozhodnutí nevolit chápu pouze v případě, kdy si člověk vskutku myslí, že Zeman i Schwarzenberg by byli oba stejně dobří/špatní prezidenti, že mezi nimi není pražádný rozdíl, a že mi tudíž nestojí za to ztratit dvacet minut svého času při cestě k volební místnosti. Pokud však si přece jen myslím, že jeden z nich by byl třeba jen o fous lepší, třeba jen o něco méně arogantní hulvát, a že si vlastně v koutku duše přeji, aby v tomto souboji dvou vyhrál, tak je rozhodnutí nevolit podle mě zbytečný alibismus a přehazování odpovědnosti na ostatní. Jeden z nich bude zvolen, ať chceme nebo ne – výsledky prvního kola se již nezvrátí (ačkoli by mi přišlo zajímavé udělat místo „předvolebního průzkumu“ taky jeden „povolební průzkum“ s otázkou: „Koho byste bývali volili v prvním kole, kdybyste se neohlíželi na žádné taktiky a výsledky předvolebních průzkumů?“)
Mé důvody pro volbu Karla Schwarzenberga
Já si z těchto dvou pánů určitě vyberu Karla Schwarzenberga. Výhrady vůči němu jsem zmínila již v minulém článku, tak nyní naopak zmíním pár důvodů, proč jsem se pro něj rozhodla v druhém kole (mé důvody „pro“ mohou být pro jiného zase důvody „proti“, nestavím je jako objektivní měřítko):
1. Není arogantní hulvát, který by urážel ostatní v domnění, že je vtipný.
2. Pravděpodobně by se nesnažil všechny a všechno okolo (včetně ústavního pořádku) opravovat v domnění, že byl zrozen jako osvícený vládce.
3. Není člověkem, který by se bez znalosti podrobností vezl na české proticírkevní módní vlně.
4. Podporuje myšlenku sjednocené Evropy. Tu sice podporuje i M. Zeman, ale obávám se u něj jisté nestálosti názorů, kdy je schopen dnes říkat, že je eurofederalista a zítra, že situace se radikálně změnila a on právě prohlédl, že EU nás vykořisťuje a my z ní musíme jen sát peníze a nijak finančně ani duchovně nepřispívat…
Jsem velmi proevropsky orientovaný člověk – to není „eurohujerství“ jásající z každé direktivy a doporučení – ale přesvědčení, že evropská integrace má smysl a že máme jistou morální povinnost přispět svou troškou do mlýna a nebýt jen parazity. Takže postoj prezidenta k Evropské unii je pro mě velmi důležitý.
5. Pravděpodobně by se snažil dobře vycházet s našimi sousedy a nezamlčovat historické omyly a křivdy, kterých jsme se dopustili – jako když jsme vyhnali 2,6 milionů lidí jenom kvůli tomu, že se ve sčítání lidu v roce 1930 přihlásili k německé národnosti. Mám mezi sudetskými Němci několik přátel a jejich smutné vzpomínky na dobu odsunu jsem i zaznamenávala. Kdo si sudetské Němce představuje jako henleinovce v bílých podkolenkách a Lederhosen, ten se asi s žádným Němcem se sudetoněmeckými kořeny osobně nesetkal. Většina z nich jsou 70-80 letí lidé, kteří byli vyhnáni jako malé děti a dnes jsou již dávno zabydlení v Německu, bez ambicí a tužeb se vrátit. Ale jejich rodiče žili celý život s pocitem vykořeněnosti, nepochopení a křivdy, jejich matky byly často znásilněny, okradeny a poníženy. Potomci sudetských Němců většinou netouží po majetku, ale po uznání chyby, že Benešovy dekrety, ale i některé následující zákony schválené Prozatímním národním shromážděním – jako například tzv. „amnestující zákon“ omlouvající všechny zločiny spáchané na Němcích až do konce října 1945, tedy dlouho po konci války – byly nespravedlivé a nelidské. Jsou amnestie, které vskutku nejsou vyjádřením křesťanské milosrdnosti…
6. Chci prostě lidského, vzdělaného, a přitom pokorného prezidenta. Z této dvojice je jím pro mě jednoznačně spíš Karel Schwarzenberg než Miloš Zeman. Proto ho budu volit.