Němci nechtějí financovat Evropu
Ve vládní koalici (CDU a FDP) přibývá poslanců nesouhlasících s finanční podporou Řecka a s účastí Německa v Evropském záchranném fondu (ESM).
„Pro Řecko a záchranný deštník zde peníze jsou, ale pro vlastní občany ne. S takovou politikou nesouhlasím,“ řekl místopředseda frakce FDP Jürgen Koppelin. Liberální finanční expert Frank Schäffer je skeptický ve vztahu k Řecku: „I když Řekům odpustíme pár dluhů, nic to nezmění na tom, že vyrábí málo produktů, které by se prosadily na světových trzích.“
Až se bude na podzim hlasovat o Evropském záchranném fondu a případném navýšení půjčky Řecku, Merkelová možná bude mít problém získat většinu. Spekuluje se, že by mohla rozhodování spojit s hlasováním o důvěře vládě, aby si zajistila podporu.
Do dnešní doby přislíbila Evropská unie spolu s Mezinárodním měnovým fondem 110 miliard eur na podporu Řecka, na podzim možná navýší tuto částku o dalších 60 miliard eur. Velká část evropských peněz přichází právě z Německa. Do Evropského záchranného fondu má Německo poskytnout 22 miliard eur do základního kapitálu plus příslib na 175 miliard eur při případné záchranné akci.
Německá ekonomika nebývale roste
V kontrastu k německé neochotě podporovat méně úspěšné státy stojí zpráva, že německá ekonomika v prvním kvartálu nebývale vzrostla, a to o 1,5 procenta.
Překonala tak i nejoptimističtější prognózy, které se pohybovaly kolem jednoho procenta. Vzhledem k tomu, že ještě v roce 2009 se německé hospodářství propadalo o 4,7 procenta, vykazuje růst největší skok za posledních 60 let. Pokud bude podobně úspěšný i zbytek roku, mohl by růst HDP překonat tři procenta, což by byla nejvyšší hodnota od sjednocení Německa. Pozitivně tentokrát nepůsobí jen exporty, ale hlavně investice podniků a utrácení německých domácností.
„Německo je motorem průmyslových zemí – a to nejen v Evropě,“ komentoval čísla nový ministr hospodářství a přeseda vládní strany FDP Philipp Rösler. I ostatní mluví o německém hospodářství jako o novém zázraku (Wirtschaftswunder). Přeseda německé spolkové banky Jens Weidman je rezervovanější a přes vyjádření radosti nad německou ekonomikou varuje nad přeceňováním čísel. Růst může být podle něj způsoben i tím, že německé podniky doháněly ztrátu po velmi chladné zimě. Navíc jsou v Německu stále 3 miliony nezaměstnaných, tedy více než 7 procent. Upozorňuje také, aby se neopakovala chyba z minulosti, kdy byly přebytky utráceny. Nyní by měly být použity na splácení dluhu.
Také některé další evropské země však mají důvod k radosti – francouzské HDP vzrostlo o jedno procento, řecké o 0,8 procent. Jiné tak spokojené nejsou – italské HDP vzrostlo jen o 0,1 procenta a portugalské se dokonce o 0,7 procent propadlo.
Rozčílení z Dánska
Dánsko oznámilo, že hodlá opět zavést kontroly na hraničních přechodech s Německem a Švédskem.
Údajně aby ubylo „východoevropských zločinců, drog a zbraní“, jak řekla dánská pravicová populistická strana (DVP). „Je skandální, že Evropa opět zavírá hranice,“ komentovala to německá poslankyně v Evropském parlamentu Ulrike Rodust. Obavy se objevují hlavně mezi lidmi v hraničních regionech jako je Šlesvicko-Holštýnsko, kterým kontroly zkomplikují přejezdy přes hranice. Závor se sice obávat nemusejí, neboť by to odporovalo Schengenské dohodě, nicméně budou zavedeny trvalé kontroly, pro které chce Dánsko opět postavit celnice a zavést kamerové sledování poznávacích značek. „Chceme napravit historickou chybu z roku 2001, kdy jsme odstranili hraniční kontroly,“ řekl místopředseda DVP Peter Skaarup. Vstříc mu vyšel premiér Lars Rasmussen z vládní liberální strany, který si tím chtěl získat podporu DVP pro plánovanou důchodovou reformu, jež zvýší věk odchodu do důchodu. Pro úplné vystoupení z Schengenu nemají vládní strany v parlamentu potřebnou většinu.
Ve čtvrtek se pak sešli evropští ministři vnitra, aby debatovali o možném zpřísnění hraničních kontrol v krizových situacích, jako je například nynější příliv imigrantů ze severní Afriky. Patnáct ministrů vnitra, tedy většina, se vyjádřila pro možné zpřísnění kontrol. Schengenská dohoda tedy bude pravděpodobně přepracována.
Helmut Schmidt, bývalý německý kancléř, publikoval na stránkách týdeníku Die Zeit sloupek o evropské krizi. Evropská unie podle něj nyní nečelí pouze krizi eura, ale i krizi společné identity. Musíme si však uvědomit, píše v článku, co nám hrozí, pokud tuto krizi nepřekonáme: navrácení nebezpečných národních egoismů a marginalizace jednotlivých evropských států, které budou mít pramalý vliv na světové dění.
FDP má nového předsedu a ministra hospodářství
Philipp Rösler (38 let, lékař) se stal novým předsedou liberální koaliční strany FDP a ministrem hospodářství.
V čele strany tak nahradil po deseti letech Guida Westerwalleho, v čele ministerstva Rainera Brüderleho. Westerwalle se na kongresu strany omluvil za chyby, kterých se dopustil: „Kdo tak dlouho vede jednu stranu, ten dělá i chyby. Nesu za ně odpovědnost a omlouvám se.“ Zároveň však zdůraznil i úspěchy strany: „Máme důvod být pyšní na to, co jsme společně dosáhli.“ Po své řeči byl odměněn šesti minutami potlesku ve stoje, někteří členové strany však zůstali demonstrativně sedět.
Vyměnili se o statní lidé ve vedení. Šéfka parlamentní frakce Birgit Homburgerová své místo předala Rainerovi Brüderlemu a místo toho se stala místopředsedkyní strany.
Rösler chce „otočit stránku“ a začít s novou politikou. Důležitá je pro něj podpora malých a středních podniků spíš než „velkých anonymních koncernů“. Z koaličních politiků byl jeden z prvních, který se po havárii ve Fukušimě vyjádřil pro odstoupení od jaderné energie. Chce podpořit stavbu energetické sítě, aby byl možný lepší transport energie mezi severem a jihem země, k tomu však potřebuje přenos některých pravomocí ze spolkových zemí na stát, proti čemuž se některé země brání. Otázkou je, jak se jako ministr postaví k případnému prodeji podílu v EADS (European Aeronautic Defence and Space Company), společnosti působící v leteckém, vesmírném a zbrojním průmyslu. Německá firma Daimler totiž uvažuje o prodeji svého 15procentního podílu, to by však mohlo umožnit Francouzům získat ve společnosti většinu. Německo tedy stojí před otázkou, zda do případného prodeje angažovat stát.
Od Röslera, jakožto liberalisty, se očekává spíš zdrženlivost k jakýmkoli státním zásahům, na druhou stranu však jako bývalý ministr zdravotnictví překvapil např. zavedením regulace cen léčiv a zastropováním marží, což tehdy nelibě nesly farmaceutické firmy.
První „zelený“ zemský šéf
Winfried Kretschmann se stal prvním zeleným přesedou jedné ze spolkových zemí Německa, a to sice Bádenska-Württemberska.
Nyní se tedy spekuluje, zda jsou Zelení připraveni vládnout, Kretschmann však svým dosavadním vystupováním dokazuje, že Zelení již nejsou „levicovými ekologickými aktivisty“, ale že představují reálnou variantu pro ty, pro které je CDU příliš konzervativní, FDP příliš orientována na trh a SPD také nechtějí volit. A právě s SPD Zelení utvořili v Bádensku-Württembersku koalici. Jedním z prvních sporů, ke kterým by mezi těmito koaličními stranami mohlo dojít, je přístup k projektu Stuttgart 21, který má renovovat železniční síť, a mimo jiné přesunout nadzemní nádraží ve Stuttgartu pod zem. Zelení jsou proti, červení (SPD) pro.
Nacista Demjanjuk odsouzen
Ve čtvrtek byl v Mnichově v jednom z posledních procesů s nacistickými zločinci odsouzen John Demjanjuk (91), americký občan ukrajinského původu, který se podílel na vraždě 28 000 židů ve vyhlazovacím táboře Sobibor.
Zda si však odsedí pět let, ke kterým byl odsouzen, je vzhledem k jeho špatnému zdravotnímu stavu nejisté.
Proces trval 18 měsíců, Demjanjuk se ho účastnil na vozíku a často se snažil vzbudit lítost stížnostmi na svůj zdravotní stav. Z původně navrhovaných 15 let byl rozsudek snížen na pět, neboť osm let si Demjanjuk odseděl již v Izraeli, kde ho mylně považovali za nacistického dozorce „Ivana hrozného“ z Treblinky.
Upuštění od jádra do roku 2021
Etická komise ustavená kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) po havárii ve Fukušimě se vyjádřila, že je reálné, aby se Německo v roce 2021 obešlo bez energie z jádra.
Zároveň řekla, že osm jaderných reaktorů (resp. sedm reaktorů a jaderná elektrárna Krümmel), na které se nyní vztahuje tříměsíční moratorium by mělo zůstat uzavřených. Všechny závěry komise by měly být zveřejněny na konci května. Závěry komise nejsou závazné, avšak mají pomoct vládě rozhodnout v červnu o osudu německý jaderných elektráren.
Zdroje: Německá média, především Süddeutsche Zeitung