Reklama
 
Blog | Vlaďka Jelínková

Bude svět více rovnovážný?

Francouzské předsednictví „klubu vlivných zemí světa“ G20 slaví první úspěch. Na víkendové schůzce ministrů financí a centrálních bankéřů se dospělo ke kompromisní dohodě, podle jakých kritérií se budou měřit nerovnováhy zemí.

Francouzi si pro své předsednictví G20 stanovili vysoké cíle: reformovat mezinárodní měnový systém, bojovat proti nestabilitě cen surovin či zavedení daně na finanční transakce. Prvním úkolem, od kterého by se ostatní měly odvíjet, byla otázka: „Jak měřit světovou nerovnováhu?“ Hlavním cílem je zamezit, aby jedna země rostla neúměrně rychle, zatímco jiná se propadala do dluhů a krize. Ukazatelem zdraví země by měl přestat být pouze růst, ale další indikátory, na kterých se po dlouhé debatě shodlo 25 ministrů financí (20 stálých členů G20 a pět pozvaných).

„Vyjednávání byla otevřená a někdy napjatá, ale vedla v závěru ke kompromisu, který nemůže být připsán žádné jednotlivé delegaci, ale který podle mě představuje společnou snahu o dohodu,“ řekla hostitelka konference, francouzská ministryně financí Christine Lagardeová. Ministři debatovali celou páteční noc až do sobotního svítání.

Kompromisní kritéria

Reklama

Mezi indikátory byla nakonec zařazena jednak kritéria „vnitřní rovnováhy“ jako je úroveň veřejného zadlužení a deficitů a úroveň soukromých dluhů a úspor, jednak indikátory „vnější rovnováhy“, kam patří upravený běžný účet platební bilance, který ukazuje rovnováhu vývozů a dovozů, přímé platby do zahraničí a příjmy z úroků. Právě o úroky však bude na naléhání Číny statistika ochuzena, neboť Čína má z úroků za zahraniční dluhopisy vysoké příjmy.  

Číně se také podařilo prosadit, aby mezi indikátory nebyla zařazena míra devizových úspor a úroveň směnného kurzu. Obojí by bylo pro Čínu nevýhodné, neboť její devizové úspory přesahují úspory ostatních zemí, a yuan stále není plně směnitelný a podle mnoha ekonomů je uměle podhodnocený, aby zajistil vysoké příjmy z exportů.

Zástupci zemí se dále dohodli na restrikcích platebních odměn ve finančním sektoru, jasné cíle v zmenšování veřejných deficitů a závazek neuplatňovat žádná protekcionistická opatření.

Na čem se však ministři neshodli, byla daň na finanční transakce, kterou velmi prosazuje Francie spolu s Německem. Z výnosů z této daně  by měl být financován rozvoj chudých zemí a následky globálních změn klimatu. Spojené státy a některé další země se však stavějí proti. Do diskuzí proto vešly i jiné návrhy, například „daň na kontajnery“ transportované napříč světem.

Náročné uvedení do praxe

Další schůzka ministrů financí G20 se bude konat v dubnu a najít na ní shodu bude asi ještě obtížnější. Ministři se musí dohodnout na přesných číslech pro jednotlivá indikátorová kritéria a také se domluvit, jaká budou následovat opatření, když některá země tato kritéria nedodrží, a kdo bude uvalovat případné sankce a vymáhat nápravu. Při vyčíslování indikátorů může Francie očekávat problémy i s Německem, jehož platební bilance díky exportům vykazuje značné přebytky.

„Všichni jsme se shodli, že měnový systém není možné změnit ze dne na den, dokonce ani z roku na rok,“ řekla po summitu smířlivě Lagardeová, která navazovala na zahajovací řeč prezidenta Nicolase Sarkozyho, který se také vyjádřil proti spekulaci a proti trhu bez jakýchkoli pravidel: „Otázka mezinárodního měnového řádu je zásadní, přestože ji není možné vyřešit za jeden rok. Trh, který nemá pravidla, není trhem. Trh musí nést sám o sobě regulaci.“