Vysokoškolské vzdělání jako cíl sám o sobě? Proč ne. Ale za svoje, bez nároku na podporu z veřejných prostředků. Platí si Arwa sama plné školné?

Nobelistka Arwa. Možná. Nejspíš ale skončí, jako většina jejích vrstevnic, na nějaké služebné pozici v turistickém průmyslu. Může rekreantům recitovat Punské války.

Každý má vlohy k něčemu jinému. Někdo třeba k manuální práci, ale touží po „vzdělání“. Z rozporu mezi touhou a schopnostmi vzniká (v tržním prostředí) nezaměstnaný vysokoškolák. V sociálním státě evropském pak úředník. A to je důvod, proč si, na rozdíl od Vás, některých povolání nevážím.

Myslím, že radikální islamismus pramení hlavně ze strachu z přílišné laicizace a příklonu k materialismu běžnému na západě. Je však naivní si myslet, že západ jim tyhle „hodnoty“ nutí (podobně naivní jsou ale často i Češi, kteří si myslí, že konzum nám nutí Američané). Ke konzumu a lenosti (ve světské i duchovní oblasti) tíhne každý člověk už ze své přirozenosti, aniž mu to někdo vnucuje. Jenže islamisté si tyhle „zvrhlé hodnoty“ projikovali do západu (ve kterém jsou skutečně přítomny ve větší míře – díky jiné ekonomické situaci).
Co se týče islámské laicizace, je otázkou, zda je z povahy islámu (chybění hierarchické struktury, absence rozdělení na „duchovenstvo a laiky“…) vůbec nenásilná a nevnucená odluka státu od „církve“ v našem západním pojetí možná (zajímavě se o tom zmiňuje i Tomáš Halík v knize Prolínání světů).

Čím Arwa prospěje své vlasti? Třeba se stane nositelkou Nobelovy ceny či investigativní novinářkou, která prospěje vzniku demokracie ve své zemi, kdo ví.
Možná, kdyby byla takový technický talent jako vy (z Vašeho tónu se mi zdá, že se věnujete technické profesi – omluvte mě, jestli se mýlím), tak by se stala inženýrkou. Já sama si technických povolání vážím (jako všech ostatních povolání, která vytváří nějaké výrobky, služby či hodnoty), ale každý má zkrátka vlohy k něčemu jinému.

Doufám, že jsem uspokojila Vaše zvídavé otázky…

Je a bude to oříšek, jak se k téhle situaci postavit (A jak řekl v šedesátých letech zaměstnanec firmy ARAMCO v Saúdské Arábii – tehdy ještě vlastněné Američany – „Vy [Američané] podporujete špatnou stranu [saúdskou královskou rodinu], ale kdo je dobrá strana?“

Podporovat účelově někoho se často nevyplácí a západu se to následně vrací (Saddám, Taliban…)

Navíc když by to člověk bral z čistě geopolitického hlediska (a nebral ohledy na to, co je lepší pro tamní populaci), tak je otázkou, zda je větším nebezpečím režim, který je sice protizápadní (v případě, že by tam vznikly islámské republiky), ale na druhou stranu je to stále určitý režim, jehož reakce jsou více méně očekávatelné a kde je jasná určitá hierarchická struktura či anarchie – vznik „failed states“ a kmenově kontrolovaných území, jak je tomu v podstatě v Pákistánu, Afghánistánu, Somálsku…

Jak by zareagoval západ, kdyby mu v měkkém podbřišku vzniklo několik naklonovaných Iránů? Přemýšlel nad tím vůbec někdo?

Proč je špatné, že vysokoškoláci po studiích dělají nekvalifikovanou práci? Mají se raději nechat někým živit?
Proč studovali obory, o které pracovní trh nestojí?
Ten nářek nad nezaměstnaností pochází od Arwy, nebo od Vás?
A čím sama Arwa, odbornice na literaturu, prospěje své vlasti? Ptala jste se jí?

To všechno by mě moc zajímalo.