Komentáře: Krapet melancholie

Od: Terka hol

Terka hol — Sat, 10 Dec 2011 23:46:24 +0000

ahoj Vlaďko
pardon, vzpomněla jsem si na svůj koment až teď. Žurnapárty jsem také bohužel nestihla jako spoustu dalších věcí. Sraz snad vyjde nějaký jiný, leden bude (vypadá to) až na ty zkoušky volnější 🙂 ať se zatím daří, moc se mi líbí Tvé reportážní fotky, sama se pořád musím odhodlávat na to fotit lidi (poslední rok se k tomu občas dokopu, ale stejně mě pořád drží polozbořené domy, reklamy, odpadky a podobné věci 🙂 )

Od: Vlaďka Jelínková

Vlaďka Jelínková — Wed, 23 Nov 2011 00:29:27 +0000

Dobrý večer,
díky!

Naživo je to lepší, ale tak doufám, že třeba je v těch fotografiích alespoň něco málo z toho, co člověk vidí, zachycený (takový „poselství budoucím generacím:-) Protože ty baráky postupně padají a jsou strhávaný a kdo ví, jak budou vypadat příští rok…

Od: forejt

forejt — Mon, 21 Nov 2011 23:53:25 +0000

dobrý den
vaše fotografie, které máte na rajčeti, jsou nádherný.
děkuju moc

Od: Neznámý překladatel

Neznámý překladatel — Mon, 21 Nov 2011 08:39:10 +0000

No vidíte,
to je úplně skvělá myšlenka:
To musí být znamení – a možná i jo, ale často ne toho, čeho bych si přála…

Myslím, že jste trefila do černého!

:-)))

Od: Vlaďka Jelínková

Vlaďka Jelínková — Mon, 21 Nov 2011 00:16:53 +0000

Terko,
Ty mi vždycky uděláš radost, když sem napíšeš. Píšeš strašně pěkně osobně, člověk se v tom taky trochu najde:-) Byla jsi na žurna párty? Já to nakonec nestihla, máme teď v Brně nějaký školní schůzování – trochu voser, ale asi je to nutný. I když je to dost deziluze z toho, jak se věci mají, a zároveň snaha (někdy spíš úporný přemáhání) neztratit naději a ideály:-)

Tak musíme dát někdy jindy sraz!

Od: Vlaďka Jelínková

Vlaďka Jelínková — Mon, 21 Nov 2011 00:07:34 +0000

Ó pane Neznámý překladateli,
děkuji za čtení textů. Je pěkné vědět, že někdo se sem i vrací a neodradí ho to:-)

Tak překládejte dál, není to vůbec neobratné…

Já si taky říkávám: „To musí být znamení“ – a možná i jo, ale často ne toho, čeho bych si přála…
„Mé úmysly nejsou úmysly vaše a vaše cesty nejsou cesty moje…“

Ale určitě to zkuste, tím nic nezkazíte!;-)
„Naději slož v Hospodina. Buď rozhodný, buď udatného srdce, naději slož v Hospodina.“

Od: Vlaďka Jelínková

Vlaďka Jelínková — Mon, 21 Nov 2011 00:01:41 +0000

Díky za
modlitbu, první senát dopadl dobře. Ale pamatuj prosím dál, není a nebude to jednoduchý… (ještě napíšu mail)

Jinak ať dobře proběhne rozloučení a návrat domů… Obzvlášť lidi jako Ty se musejí vracet – s nadějí i bez naděje (a spíš s tou nadějí) – jsi tu třeba:-)

Aneb jak pravila paní Holubová Cimrmanovi: „Nikam nepojede, už se narajzoval dost!“:-)

Od: OlgaR

OlgaR — Sun, 20 Nov 2011 18:30:49 +0000

Mám to podobně
Akorát si místa moc nefotím. Spíš si je snažím pamatovat a jsem zvědavá, co se z těch vzpomínek po letech stane.
Taky moc díky za blog o návratech zrovna teď, i mě brzy jeden čeká, tak snad si ho pořádně prožiju.

Od: Neznámý překladatel

Neznámý překladatel — Sun, 20 Nov 2011 15:07:12 +0000

Ne Vy, ale já jsem ten, kdo musí poděkovat –
– Vám za znovuuvedení mého neobratného překladu a za připomínku

– autorce těch veršů, za spoustu věcí. Kde teď asi je a co dělá…

Není nakonec Váš článek znamení osudu? Musím si to promyslet.

Od: Terka hol

Terka hol — Sun, 20 Nov 2011 00:55:48 +0000

tak to bývá
že člověku to, na co nadává, nakonec chybí. Ať už základka, menza, nebo třeba kolej, já si na konci prváku odchod z Blanice obrečela, stejně tak poslední týden v Litvě, staré známé obchody, křižovatky, cedule, vše jsem obcházela, okukovala, fotila a říkala si, že to asi vidím naposled. Kapitolou pro sebe jsou občasné cesty domů, kam se mi nikdy nechce, pak jsem nesvá, říkám si, jak bych tu na maloměstě už žít nemohla, těším se zpět a za pár hodin se nostalgicky hrabu ve věcech, které zůstaly tak, jak jsem je uspořádala po matuře, chovám se „jako doma“, jako bych prostě přišla ze školy a do Prahy si odjela jen na chvíli, je to vždy děsně na hlavu… 🙂