…a právě z takových „malých věcí dělaných s velkou láskou“ se pak třeba nevědomky zrodí ony velké věci.
Jinak když se tu zmiňoval ten růženec, který často nebývá mezi mladými zrovna oblíbený, tak tady dávám odkazy na podobný způsob modlitby (stále opakovaná slova, která člověka zklidní a přivedou k meditaci), který naopak mezi mladými křesťany velmi oblíbený je: jsou to zpěvy z Taizé (oné komunity, kterou založil bratr Roger):
http://www.youtube.com/watch?v=t4Svh-9ohg4
http://www.youtube.com/watch?v=lbb-kaurSW0&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=G2o27qpvfUc&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=WmxXwAgkhWQ&feature=related
…a mnoho dalších.
Zde ještě krátké video o Taizé, když ho tu stále zmiňuji: http://www.taize.fr/cs_article11880.html
]]>A takhle to je častokrát – Bůh si pro své záměry vybírá kohokoli, nejen toho nejsilnějšího (a toho možná nejméně často). Matka Tereza – neznámá Albánka, co odjede léčit umírající do Kalkaty a nakonec se z jejího díla stane tak velká věc. Sv. Terezie z Lisieux – holka, co jako mladičká zemřela na tuberkulózu, a přitom je uctívaná jako učitelka církve. Frere Roger, který chtěl založit malinkou komunitu bratrů v Taizé a nakonec je toho místo, kam každý rok přijíždí přes 100 000 mladých ročně.
Většina z nich nezamýšlela velké věci, a přesto je dokázala. Ne z vlastního umanutí, ale z poslání.
]]>Důvěru v Boha v Evropě ztrácíme ani ne nějakými povely shora, jako spíš svou vlastní skepsí, představou, že Bůh je jen pověra a báchorka pro méně chytré lidi a církev je manipulující organizace, co má šanci jen v nerozvinutém světě. A také jsme vůči křesťanským ideálům zaslepeni blahobytem, který vědomky či nevědomky povyšujeme nade vše. Ale to se možná brzy změní. Jak říkal kazatel Českobratrské církve evangelické Joel Ruml na drážďanských evangelických dnech: „„Za posledních dvacet let jsme hodně povýšili svůj životní standard. Teď zjišťujeme, co všechno se v Makru nedá koupit, a ono to tam na skladě nikdy nebude. Kdo přemýšlí, tak se táže: Kde tedy je k mání cesta k naději, k vnitřnímu pokoji, k harmonii, k spokojenosti a štěstí?“
]]>