rad bych se k tem 2.280,- Kč dostal, kdyz jsou v ceskem rozpoctu?

kdyz cesi kritizuji nemce, jez dokazali po valce vybudovat jednu z nejsilnejsich ekonomik sveta a na ktere je cesko existencne zavisle, tak mi to pripomina fraze typu. Se sovetskym svazem na vecne casy.

nemecko skutecne prechazi na OZE a do roku 2020 bude mimt jenom ve slunci 70 000 MW instalovaneho vykonu, z toho bude 90% na strechach domu, tomu se rika decentralizace

Ad paralela s antisemitismem: jednak pocit ohrožení je tentokrát založen na empirických zkušenostech (Černobyl, Fukušima – počet obětí, náklady na odstranění škod, neobyvatelnost míst na desetiletí…) na rozdíl od pověrečného označení nějaké národnosti za viníky všeho špatného. Druhak se tu za viníka neoznačují osoby (a už vůbec ne na základě národnosti, náboženství či jiné skupinové charakteristiky), ale technologie… A za třetí nevím, kde vidíte to „masové hnutí za zničení nepřítele“

Ad propaganda: Možná z vidění následků Černobylu a Fukušimy, možná z různých informačních kampaní, které se mohou i nemusí označit za propagandu – záleží, jakým způsobem jsou vedeny.

Ad pokrok: Jak můžete vědět, že tentokrát se jedná o ekonomickou ztrátu? Jaderná energie také není zadarmo. Navíc nesouhlasím s tím, že jednání bylo vždy motivováno JEN ziskem (samozřejmě zisk je jedno z hlavních kritérií, ovšem ne kritériem jediným).

Ad zátěžové testy: Souhlasím, že je otázka, jakým způsobem elektrárny testovat a jestli to má nějaký smysl.
Ano, už dnes jsou na jaderné elektrárny kladeny vysoké nároky – a přesto se může stát havárie. Těžko někdo může zaručit, že Fukušima byla poslední jadernou havárií v historii lidstva. Teď je otázka, zda se přesto vyplatí jít tímto směrem a holt počítat s tím, že se tak jednou za dvacet-třicet let z jakýchkoli nepředvídatelných důvodů může stát něco jako Černobyl či Fukušima, nebo zda se vydat cestou jinou. U letadel se samozřejmě také čas od času stane nehoda a kdyby se sečetl počet obětí za těch dvacet-třicet let, možná by jejich počet přesahoval počet obětí jaderných havárií. Přesto nebudeme zakazovat lítání, protože zatím alternativní, rychlý způsob dopravy na dlouhé vzdálenosti není. Možná se tedy stejným způsobem rozhodneme přistupovat k jaderné energii, ovšem pokud budou (či už jsou) možnosti, jak se bez ní obejít, tak je otázka, zda na ní dál lpět.

Ad fúze: Máte pravdu, ale uvidíme, jak na tom za těch třicet let budeme:-) A co se týče dnešní potřeby energie, tak si také myslím, že je naprosto nereálné zavírat ze dne na den jaderné elektrárny. Ovšem je otázka, zda je potřeba další stavět.

Ad ČEZ a ceny energie:
a) Nejdřív píšete, že ceny podle směrnic EU nesmí být pod cenou a pak píšete, že německá větrná energie byla doslova zdarma – jak to, tedy?

b) Z čeho vycházíte při tvrzení, že v Evropě je elektřiny nedostatek? Navíc si i sám odporujete tím tvrzením, že německou větrnou energii nikdo nepotřeboval a bylo jí moc…

Co se týče vývozu politologických studií – z Vašich předchozích reakcí vím, jak respektujete pouze (či hlavně) to, na co je možné si šáhnout – průmysl, zemědělství. Technika je jistě třeba, nicméně k spokojenému životu nestačí. Co se týče českého vývozu knih, umění atd., tak např. v dnešní době je velmi úspěšný Tomáš Halík v americkém nakladatelství Double Day, dobře má našlápnuto i Tomáš Sedláček v Oxford University Press. A pro co je Česko v zahraničí známo? Spíš než pro vývoz elektřiny tak pro intelektuální a umělecké velikány jako byl a je Anotnín Dvořák, Leoš Janáček, Milan Kundera či Václav Havel…
Ale v podstatě jsou to nesrovnatelné věci a všeho je třeba – průmyslu, zemědělství i umění – bez jídla a v mrazu si člověk moc dobře nepočte, že jo…

A jak už jsem psala v reakci na Váš komentář někdy jindy, určitě by se mělo víc podporovat studium technických oborů (např. skrz stipendia, zlepšení výuky matematiky a fyziky na gymnáziích, zavedení povinné maturity z matematiky atd.) Stejně tak mi přijde na hlavu, že v technické firmě dostávají inženýři často mnohem menší plat než všemožní sales a product manažeři, právníci atd., kteří by přitom bez inženýrů práci vůbec neměli. Ale i to se asi pomalu mění.

c) Ano, ale je otázka, na co jsou ony peníze následně použity. Pokud mizí kdesi ve ztracenu, je otázka, zda je to tak velká výhoda, že plynou do státního rozpočtu. A pokud se bude stavět další reaktor – z jakých peněz bude financován? Či z jakých peněz byla financována stavba Temelína a dalších elektráren? Ony ty zisky plynoucí z ČEZu nakonec po odečtení ztrát možná vyjdou nula k nule.

Ale jak už jsem psala v prvním příspěvku – nejsem proti radikálnímu zavrhnutí jaderné energie teď hned, ale nejsem ani pro stavbu nových jaderných reaktorů v Česku. Trendy ve světě se mění – a ať se nám to líbí nebo ne, my jako desetimilionová země nejsme a nebudeme jejich určovatelem. Takže jestli se svět od jaderné energie bude odklánět, bylo by trochu včerejší stavět další nové bloky a dokazovat proti všem, že my přece máme pravdu…

Ad propaganda:
Když tedy nebyla, tak jakým způsobem ta většina Němců zjistila, že riziko jaderné energetiky je neúměrně vysoké? To by mě zajímalo.

Ad pokrok:
Zamýšlení nad problémy, které přineslo technologický pokrok, bylo dosud vždy motivováno ziskem. Vy ale voláte po „zamýšlení“, jehož výsledkem je ekonomická ztráta. Srovnáváte tedy nesrovnatelné.

Ad zátěžové testy:
Politická kravina. Co chcete testovat? Zemětřesení 7,9 r.s.? Tsunami? Už dnes jsou na jader. energetiku kladené bezpečnostní nároky (a soustavně se testují), jako na žádný jiný obor lidské činnosti. Např. kdyby na dopravní letadla byly kladeny stejné požadavky na stabilitu provozu, jako na reaktory, tak nevzlétne ani jediné.

Ad termojaderná fúze:
Nadějný směr, bohužel stále zatížený tzv. „Konstantou 30“. Co to je?
„Za třicet let bude technologie připravena k průmyslovému využití.“ Ten odhad byl stejný před 50 lety, jako dnes. My ovšem potřebujeme elektřinu teď.

Ad ČEZ: Tam je Vaše úvaha hodně populistická (eufemismus!).
a) Elektřinu neexportujeme pod cenou, protože podle směrnic EU nesmíme. Cena vzniká na energetické burze podle nabídky a poptávky. Paradoxně: Opakovaně se stalo, že větrná energie z Německa byla na burze za nulu (doslova zdarma), protože jí bylo moc a nikdo ji nepotřeboval.
b) V Evropě je elektřiny nedostatek a německá huráakce ho jen prohloubí. Elektřina je zboží jako každé jiné, proč bychom ho neměli vyvážet, když umíme? Myslíte, že lépe vyvezeme politologické studie?
c) Pokud přepočtu jenom dividendy ČEZu za r.2009, odvedené do českého rozpočtu, tak každému Čechovi vydělal ČEZ asi 2.280,–Kč. Také Vám. Dále zaplatil daň z příjmu, přispěl na jaderný účet, … Je Vám to málo?